Památky a zajímavosti v Karlových Varech

Karlovy Vary jsou známé nejen svou unikátní lázeňskou léčbou, ale také jedinečným souborem lázeňských staveb. Hlavní lázeňskou promenádu lemují krásné kolonády, lázeňské domy, hotely a další významné stavby, které si jistě zaslouží váš obdiv. Oblíbeným turistickým cílem jsou ale i expozice a exkurzní trasy nebo vyhlášené sportovní areály.

Karlovarské kolonády

K nejobdivovanějším památkám v Karlových Varech patří zaslouženě lázeňské kolonády. Kolonády už od počátků lázeňství poskytují ochranu před sluncem, deštěm i sněhem lázeňským hostům. Pod jejich střechami najdete všechny blahodárné minerální prameny, které jsou k léčení nezbytné. V Karlových Varech jich je rovnou 5 a každá je něčím unikátní.

Sadová kolonáda (1880)

Sadová kolonáda pochází z dílny vídeňských architektů Fellnera a Helmera je jen pozůstatkem původního Blanenského pavilonu. Na rozdíl od něj byla tato litinová kolonáda zachována až do dnešních dnů. Zastřešuje 3 prameny:

Pramen Hadí 30 °C
Pramen Sadový 47,4 °C
Pramen Svoboda 60 °C

Mlýnská kolonáda (1871–1881)

Kamenná Mlýnská kolonáda je mistrovským dílem významného českého architekta Josefa Zítka. Její sochami zdobenou střechu nese 124 kórintských sloupů mezi nimiž je rozmístěno 5 pramenních váz. Ukrývá také orchestřiště a četné alegorické plastiky.

Pramen Skalní 53 °C
Pramen Libuše 62 °C
Pramen Kníže Václav I 65 °C
Pramen Kníže Václav II 58 °C (před kolonádou)
Pramen Mlýnský 56 °C
Pramen Rusalka 60 °C

Tržní kolonáda (1883)

Když v roce 1883 navrhovali architekti Fellner a Helmer dřevěnou Tržní kolonádu ve švýcarském stylu, měli za to, že se jedná jen o provizorní stavbu. Když stavba i po více než 100 letech sloužila svému účelu, bylo rozhodnuto o jejím zachování a rekonstrukci.

Pramen Tržní 62 °C
Pramen Karla IV. 64 °C

Zámecká kolonáda (1911–1913)

Tato secesní kamenná stavba se skládá vlastně ze 2 kolonád. Kolonády Horního pramene a kolonády Dolního pramene. Veřejnosti přístupná je však jen ta horní část. Kolonáda Dolního pramene je k dispozici jen klientům Zámeckých lázní.

Pramen Zámecký dolní 55 °C (vyvěrá v prostorech Tržní kolonády)
Pramen Zámecký horní 50 °C

Vřídelní kolonáda (1969–1975)

Novodobá Vřídelní kolonáda vybudována ve funkcionalistickém stylu zastřešuje nejimpozantnější karlovarský pramen – Vřídlo. Obdivuhodná je nejen jeho léčivá síla. Vřídlo tryská do výšky 12 metrů a za minutu tak na zemský povrch vychrlí více než 2000 litrů vody a 5000 litrů CO2. Úctyhodná je i jeho teplota, která dosahuje k 73 °C. Pod podlahou Vřídelní kolonády můžete navštívit také zajímavou exkurzní trasu, která vás blíže seznámí s vlastnostmi Vřídla a vřídelní vody.

Vřídlo 73 °C

Významné lázeňské domy a hotely

Největší rozvoj lázeňství nastal v Karlových Varech v 19. a na začátku 20. století. Z této doby pochází také většina dodnes dochovaných lázeňských domů a hotelů. Hned na začátku lázeňské zóny stojí novobarokní Lázně V, známé také jako Alžbětiny lázně (1906), budete-li pokračovat po promenádě, narazíte za Sadovou kolonádou na Lázně III (1867) a Vojenský lázeňský ústav (1855). Až dojdete k Mlýnské kolonádě zjeví se vám nad její střechou jedna z hlavních dominant města – hotel Imperial (1912). Budete-li pokračovat po levém břehu říčky Teplé, dojdete až ke Grand hotelu Pupp (1781) a později až k Císařským lázním (1895). Poslední dvě zmiňované stavby proslavila mimo jiné také jedna z bondovek – Casino Royale

Rozhledny

Karlovy Vary jsou obklopeny rozlehlými lázeňskými lesy, které slouží návštěvníkům jako příjemné místo procházek. Díky více než 130 km upravených stezek s různou obtížností jsou přístupné opravdu každému a bývají často doporučovány i lázeňskými lékaři jako “terénní kúra”. Na jejich trase najdete nespočetné množství altánů, chatiček, odpočívadel a také několik rozhleden a vyhlídek.

K nejnavštěvovanější rozhledně Diana (1914) se dostanete nejen po lesní stezce, ale také lanovkou od Grand hotelu Pupp. Rozhledna je 25 m vysoká a jako jediná má i bezbariérový přístup. Kromě rozhledny je tu k dispozici také lesní restaurace a minizoo.
Pokud se lanovkou vrátíte do mezistanice Jelení skok, máte to už jen kousek na vyhlídku Jelení skok. Zde se vám z dřevěného altánu kromě dalšího kouzelného pohledu na Karlovy Vary naskytne také pohled na sochu kamzíka, která je pro Karlovy Vary stejně charakteristická jako Becherovka.
Po značených cestičkách dojdete od Diany nebo Jeleního skoku k nedaleké pseudogotické vyhlídce Karla IV. (1877), která svým návštěvníkům nabízí hned 2 vyhlídkové ochozy.
Ve zcela jiné části Lázeňských lesů, v městské části Drahovice, můžete navštívit další oblíbené vyhlídkové místo – Tři kříže. U tří dřevěných křížů, které tu byly údajně v 17. století vztyčeny jako symbol rekatolizace města, najdete dřevěný vyhlídkový altán.

Církevní památky

Karlovy Vary navštěvovali a dodnes navštěvují lidé z celého světa s různým vyznáním. Tomu odpovídají také církevní stavby, které tu najdete. Byly vystaveny, aby měli návštěvníci během svého pobytu zajištěno nejen zdraví těla, ale i ducha.

Nejstarší církevní stavbou je hřbitovní kostel sv. Ondřeje (1500) postavený na přelomu 15. a 16. století. Původní stavba byla v roce 1841 přestavena v duchu empíru a ze hřbitova vznikl dnešní Mozartův park.
Nejvýznamnější církevní stavbou je křesťanský chrám sv. Máří Magadlény (1713) s podzemní kryptou a kostnicí, které patří k nejvýznamnějším českým barokním stavbám.
V ulicii Krále Jiřího nedaleko centra najdete zase pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla (1898), který mimo jiné zdobí také plastika cara Petra Velikého, který se řadí k významným karlovarským hostům.
Další z významných církevních památek je anglikánský kostel sv. Lukáše (1877) v pseudogotickém slohu postavený na Zámeckém vrchu.